Kerkini – mountain mirrorKerkini – mountain mirrorKerkini – mountain mirrorKerkini – mountain mirror
  • Home
  • Stories
  • Newest
  • Gallery portfolio
  • Media
  • Art
  • About
English
  • Czech
✕
Calendar 2019 is here
March 7, 2018
Varanger, at the end of Europe.
June 14, 2018

Kerkini – mountain mirror

Publikoval marekxcz at March 7, 2018

It is an artificial lake originally built already in 1932. After World War II the lake was launched and only in 1980 it was restored again. It stretches over an impressive area of 75 square km, with a length of 17 km, a width of 7 km. Very soon after its restoration, thanks to its strategic position on the bird trail route, this place under the two thousand peaks of the Belasica Mountains became one of the most important ornithological sites in Greece.

Of the 227 species recorded here, one of them is mostly here. And this is a curly pelican (Pelecanus crispus). Kerkini has become significant, and thanks to its rich fish stock, it is essentially the only wintering facility of its kind and with it and many others. Because of their strict protection, the pelicans have become very familiar with the presence of people, so they can be approached to the point of view. Local residents quickly understood this and today there is a well-organized tourist industry for birdwatching lovers and wildlife photographers.

The password of the tour became the memorable sentence of the local fisherman from which we bought for 10 euros the first box full of fish: “No fish, no pelican!” For the perfect pictures, it was necessary to add some boats to the fish. We both had, so there was only hope that weather would be tilted to us. During two evenings and two wounds, we finally experienced a beautiful sunrise, morning mist, a clear sky over the mountain shields, and a cloudy cloud at sunset.

 

Besides the pelicans, there are many other species to see and shoot. Interesting is the population of about 200 ex. winter pink flamingos (Phoenicopterus roseus). Unlike the pelicans, it is quite difficult to get close to them.

 

Kerkini – zrcadlo hor

Na dovolenou do Řecka. No jasně. Cože? V únoru?

Je to podobné, jako třeba v hokeji. Vítěznou sestavu není třeba měnit. Na složení týmu vždycky záleží. U výprav všeho druhu to platí také. I u těch fotografických. Po loňském, skvělém a veleúspěšném fotovýletu na mrazivý ostrov Hokkaido jsme letos ve stejném složení vyrazili do poněkud méně studené destinace. S Michalem Dobešem, Ondrou Prosickým a Vláďou Jurkem jsme opustili únorové mrazy střední Evropy a vyměnili je za příjemné jarní počasí severního Řecka u jezera Kerkini. 

Jedná se o umělé jezero původně vybudované již v roce 1932. Po druhé světové válce bylo jezero vypuštěné a teprve v roce 1980 bylo opět obnoveno. Rozléhá se na úctyhodné ploše 75 km čtverečních, na délku má 17 km, na šířku 7km. Velmi záhy po svém obnovení se i díky strategické poloze na trase ptačích tahových cest toto místo pod dvoutisícovými vrcholy pohoří Belasica stalo jednou z nejvýznamnějších ornitologických lokalit v Řecku.

Z 227 druhů zde zaznamenaných se na toto místo jezdí především za tím jedním. A tím je pelikán kadeřavý (Pelecanus crispus). Kerkini se stalo významným a díky bohaté rybí obsádce v podstatě jediným zimovištěm tohoto druhu a s ním i mnoha dalších. Díky přísné ochraně si pelikáni na přítomnost lidí velmi rychle přivykli, takže je možné se k nim přiblížit vpravdě „na dosah ruky“. Místní obyvatelé to rychle pochopili a v dnešní době existuje dobře organizovaný turistický průmysl pro milovníky birdwatchingu a fotografů divoké přírody.

Heslem zájezdu se stala památná věta místního rybáře, od kterého jsme si koupili za 10 Euro první bedýnku plnou ryb: „No fish, no pelican!“ K dokonalým fotkám bylo nutné k rybám přidat ještě nějakou loď. My jsme oboje měli, takže zbývalo jen doufat, že i počasí nám bude nakloněno. Během dvou večerů a dvou rán jsme nakonec zažili nádherný východ slunce, ranní mlhu, jasnou oblohu nad horskými štíty i nachová oblaka při západu slunce.

Kromě pelikánů je zde samozřejmě k vidění a fotografování mnoho dalších druhů. Zajímavostí je populace asi 200 ex. zimujících plameňáků růžových (Phoenicopterus roseus). Na rozdíl od pelikánů je ale dost obtížné se dostat do jejich blízkosti.

Velmi vděčným druhem jsou také kormoráni malí (Phalacrocoracs pygmeus), kteří se již počátkem února objevovali v párech a jevili příznaky toku. Na rozdíl od kormoránů v českých krajích nejsou vůbec plaší a tudíž ideálním objektem pro fotografy.

 

 

Sdílet
0
marekxcz
marekxcz

Podobné příspěvky

January 20, 2023

Rhodopes – the fortress of vultures


Číst dále
December 13, 2022

Snowproof insekt


Číst dále
September 13, 2022

Wild Art 2022 – category “Human nature”


Číst dále

Leave a Reply Cancel reply

You must be logged in to post a comment.

Latest stories

  • Rhodopes – the fortress of vultures
    January 20, 2023
  • Snowproof insekt
    December 13, 2022
  • 0
    Wild Art 2022 – category “Human nature”
    September 13, 2022
  • 0
    Little wasp miner
    August 22, 2022
  • 0
    Wild Art 2022 – category “Behaviour”
    July 24, 2022
  • Home
  • Stories
  • Newest
  • Gallery portfolio
  • Media
  • Art
  • About

Find my photos on

Connect with me on

Contact me

photography@geoicon.cz

© 2018 Geo-icon.cz - MVDr. Vladimír Šoltys. All Rights Reserved. Designed by Marek Šoltys
English
  • English
  • Czech