Galapágy – evoluční laboratoř
18 listopadu, 2025Pavouci prý přinášejí štěstí. Takže několik jejich fotografií by možná mohlo nám všem přinést štěstí i v novém roce 2026. Budeme ho velmi potřebovat.
Kromě výše uvedeného jsou to velmi zajímaví živočichové (i přes námitky arachnofobiků). Navíc, pokud zrovna obědvají nebo večeří, se docela dobře fotografují. V našich zeměpisných šířkách jsou na jejich jídelním lístku různé druhy jiných bezobratlých živočichů. To asi ví snad každý. Při jejich pzorování či fotografování v přírodě mě ale nepřestane překvapovat, jak široká je škála a hlavně velikost jejich kořisti. I několikanásobně větší živočich si nemůže být jistý ani před tím nejmenším osminohým lovcem.
Na fotografiích je patrné, jak rozmanitý jídelníček pavouků je.
Běžník (Xysticus) se chystá ulovit brouka zlatohlávka tmavého (Oxythyrea funesta).
Meta temnostní (Meta menardi) na stěně jeskyně s uloveným komárem (Culex).
Křižák zelený/dubový (Araniella cucurbitina/opisthographa) s uloveným broukem červenáčkem (Pyrochroa).
Skákavka žlutonohá/měděná (Heliophanus flavipes/cupreus) si kouká z očí do očí s broukem dřepčíkem (Epitrix).
Běžník mokřadní (Xysticus ulmi) vysávající uloveného brouka páteříčka (Cantharis).
Listovník rozličný samice (Philodromus dispar) s méně častou kořistí, uloveným švábem (Blattodea).
Skákavka černá samice (Evarcha arcuata) s ulovenou pošvatkou (Plecoptera) na rákosu.
Meta podzimní (Metellina segmentata) s uloveným křískem (Cicadellidae) zamotaným v kokonu.
Lovčích hajní (Pisaura mirabilis), jak je vidět, mezi pavoučí úlovky se počítají i jiní pavouci, v tomto případě malý křižák (Araneus).
Běžník mokřadní (Xysticus ulmi) s invazním druhem, slunéčkem šetnáctitečným (Psyllobora vigintiduopunctata).
Lovčík mokřadní (Dolomedes plantarius) kanibal, jeho úlovek je příslušník vlastního druhu.
Snovačka půdní (Steatoda triangulosa) s několikanásobně větší ulovenou mnohonožkou (Millipedes).
Čelistnatka perleťová (Tetragnatha montana) v ostřici s uloveným šidélkem (Nehalennia).
Snovačka (Steatoda) právě omotává uloveného nosatce či listohloda (Curculionidae).
Křižák pruhovaný (Argiope bruennichi) je velký invazní druh, který si troufne i na včelu (Apidae). Na zámotku včely je vidět drobné musky (“šakalí mouchy”), které do zámotku kladou svá vajíčka a parazitují tak na pavoučí kořisti.
Běžník kopretinový (Misumena vatia) s tradiční kořistí, mouchou (Diptera).
Pravděpodobně křižák luční (Mangora acalypha) s méně tradiční kořistí, mravencem (Formicidae).
Běžník (Xysticus) s ulovenou kněžnicí (Pentatomidae), která také není běžná na pavoučím jídelníčku.