Aurora borealis.
Nejen ty fotografické sny je třeba si plnit. Už druhý rok jsme si se synem navzájem posílali fotografie polárních září ze všech koutů světa a toužili být na místě těch šťastlivců, kteří mačkali spoušť. No a letos jsme si konečně řekli, že je načase přestat snít a začít jednat! Z úsporných časových důvodů jsme si cestu trochu zpestřili. Autobusem Student Agency do Mnichova (řidič mě nutil umístit batoh s fototechnikou do kufru, i když byl poloprázdný autobus). Pak let do Oslo a odtud přestup do Tromso.

Tromso leží asi 350 km za polárním kruhem. Žije zde asi 60 tis. obyvatel. Dlouhodobě tady přebývá, pracuje nebo studuje, asi 50 Čechů a také Slováků. Sehnat zde cenově přijatelný nocleh je, jak nám všichni tvrdili, malý zázrak. Hostely tu neexistují, hotely jsou velmi drahé a priváty se tu teprve rozjíždí. I ten náš se teprve dokončoval!

Naším velkým štěstím bylo, že v infocentru jsme potkali Janu, Slovenku, která nám poradila spoustu věcí. Další bohatou studnicí informací byla studentka Hanka, kterou jsme kontaktovali už z Čech. Stejně jako existují předpovědi počasí, dají se na internetu najít předpovědi výskytu polární záře. Občas nevychází přesně, jako ty o počasí. Pokud máte štěstí, dá se polární záře fotografovat přímo na nábřeží v Tromso. Údajně nejosvědčenější způsob, jak nepropásnout záři, je lehnout si do spacáku na kopci a čekat. To jsme ale vzhledem k půlce února neověřovali.

V Tromso a jeho bezprostředním okolí se dá fotografovat skoro všude. Na doporučení zkušenějších jsme si ověřili, že se opravdu vyplatí navštívit nějaké vyvýšené místo. Tím místem je vršek Fjellstua nad městem, kam se dá vystoupat pěšky nebo vyjet lanovkou. Dají se tu pořídit krásné snímky zapadajícího slunce nad horami na ostrově Kvaloya a Blomskogen.  Nádherný most a polární záři jsme našli na západ od Tromso na ostrově Sommaroya. Na jihovýchodním pobřeží ostrova Kvaloya s výhledem na ostrůvek Hákoya, kde žijí vysazení losi, bylo možné se pokochat opět nádhernými západy slunce s klidnou hladinou fjordů a starými kamennými moly a dřevěnými domy se střechami porostlých travou.

Možností je ale mnoho a mnoho. Mnoho je také toho, co jsme nestihli. Přestože že Norsko pro našince opravdu drahá destinace (ceny prakticky všeho, kromě ryb, jsou přibližně trojnásobné, než u nás), není možné se sem nevrátit. Už se těším na další návštěvu. Norsko je skutečný úlet!