Každý má zcela jistě svůj vlastní způsob, jakým se na své fotografické výpravy připravuje. Obdivuji své kamarády fotografy, kteří stráví dlouhé týdny před cestou podrobným, pečlivým studiem místních poměrů, fotografických možností, lokálních zvláštností a sestavováním časového itineráře. Ne, že bych se já nepřipravoval vůbec. Nezřídka to ale dopadne tak, že v průběhu výletu změním cíl a do předem naplánovaného místa vůbec nedorazím. Pak se, logicky, občas cítím poněkud nepřipraven.

V letošním roce mnoho mých přátel vyrazilo do Skotska. Každý z nich navštívil i proslulý ostrov Skye. Měli jsme tam také namířeno, neboť dramatické fotografie rozervaných skalnatých útesů zná snad každý. Když jsme na palubě letadla na lince Praha – Eddinburg potkali další krajany mířící tamtéž, řekli jsme si, že je třeba změnit plány.

Orkneje jsou tak trochu „z ruky“. Není to úplně obvyklá destinace výletních tras. Absence památek UNESCO eliminuje riziko charterových letů z Asie s davy turistů s mobilními kapesními přístroji, jimiž digitálně zachycují vše. Z letiště jsme nejkratší cestou zamířili na sever do přístavu Kirkwall. Bez jakýchkoli potíží jsme se ráno nalodili na trajekt a ve velmi větrném počasí zamířili k úzkému pruhu země na obzoru.

Toto skotské souostroví se skládá z více než 70 ostrovů, z nichž 20 je obydlených. Spolu se Shetlandy tvoří tzv. Severní ostrovy, anglicky Northern Isles. Správním střediskem a zároveň největším městem je Kirkwall na ostrově Mainland. My jsme však na půdu Orknejí poprvé vystoupili v městečku Stromness.

Protože náš výlet byl, jak je uvedeno v úvodu, minimalistický (necelé dva dny) stihli jsme navštívit pouze ostrovů pět. Kromě největšího Mainlandu ještě ostrůvky Lamb Holm, Glimps Holm, Burray a South Ronaldsay. Minimalistická je zde i krajina. Mírně zvlněné vnitrozemí ostrova bez lesů plné pastvin a sladkovodních jezer jako by se tuto fádnost snažilo vynahradit na pobřežních útesech. Obzvlášť dramatické jsou útesy na severozápadě ostrova Mainland v místě Yesseby se skalní věží Sea stack. Nejvyšší útesy v Británii jsou pak na sousedním ostrově Hoy i se skalní dominantou, zvanou The Old man.

Na to, že jsme návštěvu uskutečnili v první polovině října, zaskočilo nás množství ptačích druhů, jež se zde doposud zdržovalo. Kromě očekávaných mořských druhů, jako jsou rackové a terejové, některé kachny a velké množství bahňáků jsme pozorovali i pěvce, např. bramborníčky, střízlíky, konipasy, lindušky. K našemu údivu jsme zde zastihli dokonce 3 ex. vlaštovky obecné! Zřejmě i díky strohosti krajiny je i většina fotografií živočichů z Orknejí prostě – minimalistická. Posuďte sami.

Pro zpáteční cestu do Eddinburgu jsme zvolili trasu přes skotskou vysočinu. Obměnou za tuto volbu byla nejenom magicky krásná krajina s nespočtem rozhledů i komorních krajinných zákoutí, ale také překvapivé setkání s typickým představitelem místní avifauny bělokurem horským skotským.