Nejen ve fotografii rád zkouším stále nové a nové věci. Možná je to důvod, proč vlastně neumím nic pořádně. Vždycky se najde něco, co jsem ještě nezkusil, a zaujme mě to natolik, že nedotáhnu předchozí věci do konce.
Fotografie Pavla Krásenského (www.macrophotography.cz) znám už dlouho. Z jeho fotografií přímo číší to, co jsem vždycky tvrdil: foť to, co dobře znáš a čemu dobře rozumíš. Mám na mysli všechny ty pidi breberky, které Pavel fotí (jen nevím, jak se odbornost prokazuje v případě fotografování svlečených holek!). Letos konečně jsem našel čas přihlásit se na jeho workshop. A nelitoval jsem.

Makrofotografie je naprosto svébytná fotografická disciplína. Netušil jsem, kolik různých vychytávek a zařízení je k tomu potřeba. Nejde jen o objektivy. Potřebujete toho daleko víc: jiný blesk, difuzéry, odrazky, předsádky, mezikroužky, různé držáky, posuvné destičky na speciální stativ. A samozřejmě odbornou literaturu, abyste věděli, co jste vlastně vyfotografovali.

Ale nejde jen o výbavu. Není totiž vůbec nic jednoduchého vyfotografovat lesklou polokouli krovek brouka uprostřed temného lesa, který navíc běží rychlostí vaší chůze. Ani samotářskou včelu drvodělku poletující z květu na květ po rozkvetlé louce. Nebo pářící se tesaříky na kůže dubu tak, abyste na jeho krovkách neměli přehnané odlesky od blesku či baterky. K tomu je potřeba i mnoho dalších zkušeností.

Jižní Morava je zemí entomologům zaslíbenou. Naší destinací byl Svatý kopeček nad Mikulovem. Jeho jižní prosluněná vápencová úbočí hostí nespočet zajímavých druhů hmyzu, ale i obratlovců. Stejně tak Lednický park ve svými staletými duby. Nejen ve dne, ale především v noci. Tma ukrývá opravdová přírodní tajemství.

Stali jsme se svědky i velmi vzácných okamžiků. I tak dlouholetý pozorovatel hmyzí říše, jakým Pavel je, je viděl poprvé v životě. Larva střevlíka, vyžírající na stonku trávy drobného šneka v jeho ulitě nebo páření světlušek v trávě hned vedle parkové cesty. Dokonce se podařilo tyto vzácné a skryté scény hmyzího světa vyfotografovat.

Nás nadšené začátečníky ale nadchly i mnohem obyčejnější věci. Fotografických objektů bylo opravdu nespočet. Nejrůznější pavouci skákavky, motýli okáči, babočky, různé druhy blanokřídlého hmyzu, kobylek a sarančat. Mezi brouky kralovali roháči velcí, nosorožík kapucínek a tesaříci obrovští. Noční fotografování těchto soumračných klenotů byl opravdový zážitek.

Kromě nahlédnutí do tajů makrofotografie jsem strávil úžasný víkend v krásném prostředí jižní Moravy s příjemnými a zajímavými lidmi, stejně postiženými, jako já – fascinací světem odehrávající se v rozměrech milimetrových a menších.