Každý, kdo někdy navštívil moje webové stránky, musel poznat, že hlavními objekty mého fotografického zájmu jsou ptáci, kterým se věnuji bezmála již 45 let. Avšak cesty za zajímavými ptačími modely si vyžadují čím dál více času stráveného v terénu. Vzhledem k tomu, že v poslední době je můj volný čas stále vzácnější, ale fotografování přírody jsem se nechtěl vzdát, obrátil jsem svoji pozornost poněkud níže. Podíval jsem se pod svoje nohy a objevil neskutečný svět hmyzu.

Krajina, ve které žiji, se nazývá Český ráj. Je to místo nespočtu skalních pískovcových bludišť, čedičových vyvřelin a borových lesů. Najdeme zde mnoho jedinečných lokalit, míst, která se nevyskytují nikde jinde. A na těchto místech najdeme i velmi zajímavé živočichy vázané právě na písčité a velmi suchá a teplá místa.

Obzvláště na jižních svazích je jedním z nich drobná vosička s varovným názvam bodulka stříbřitá (Oxybellus argentatus). Jako každé správné vose ani bodulce nechybí žihadlo. Nepoužívá ho ale k útoku na lidi nebo jiné narušitele. Naopak, dalo by se říci, že k lidem je téměř přátelská a nebo jsou jí alespoň úplně ukradení. Délka jejich těla činí 6 až 10 mm, takže by mohla lehce uniknout naší pozornosti. Pokud si ale v létě v červnu až srpnu dáte pozor, kam šlapete při vycházce po písčitých pěšinách Českého ráje, můžete přímo na cestě, jak se to stalo i mně v Prachovských skalách, pozorovat tyto vosičky, jak velmi hbitě poletují a posléze pobíhají po zemi a během několika vteřin zmizí ve vyhrabané chodbičce.

Při hrabání využívá rychlý synchronní pohyb předních nohou s charakteristicky zvednutým zadečkem, aby nepřekážel při odhazování zrnek písku dozadu. Některé si už v chodbičce udělají z vyhrabaného materiálu kuličku, kterou svýma předníma nohama pozadu vynesou ven a teprve tam materiál odloží. Málokdy najdete chodbičku jen jedné bodulky. Téměř vždy vytváří tzv. hnízdní agregace a na příhodném místě si chodbičky vyhrabává hned několik vosiček.

Mnoha druhům blanokřídlého hmyzu, kam bodulka také patří, je vlastní tzv. parazitoidní způsob vývoje. To znamená, že vajíčko bodulky je nakladeno na ochromenou kořist, nejčastěji dvoukřídlé mouchy stružilky rodu Acrosathe. Tuto živou konzervu nese samička nabobnutou na žihadle do předem vyhrabaného hnízda. Některé samičky dokonce vyhrabávají chodbičku i s nabodnutou mouchou na žihadle. Mnoho podrobností o bionomii tohoto druhu ale zatím není známo.

V ČR jsou bodulky poměrně vzácnýcm druhem, jak ukazuje mapa jejícho rozšíření. Díky biotopové náročnosti na sypký písčitý terén je druhem velmi lokálním a je u nás považován za ohrožený druh.